Zákeřná rakovina děložního čípku 2

Klinický význam infekce HPV

§   Dnes je jednoznačně prokázáno, že klíčovou roli v patogenezi prekanceróz a karcinomů děložního hrdla mají rizikové kmeny humánních papilomavirů (HPV-HR). V průběhu života ženy epitel děložního hrdla prodělává řadu změn, které jsou provázeny metaplasií. Tento nezralý metaplastický epitel je nejsnadněji napadnutelný onkogenními typy HPV, které mají schopnost se zabudovat do genomu buněk děložního hrdla.

§   Perzistující infekce lidským papilloma virem (HPV) je hlavní příčinou karcinomu čípku a předcházející cervikální intraepiteliální neoplázie (CIN). Přítomnost HPV byla zaznamenána u více než 99% případů karcinomu čípku na celém světě3. HPV je malý neobalený virus s dvouvláknovou DNA, jehož genom obsahuje přibližně 8000 nukleotidů.

§   Existuje více než 100 různých genotypů HPV viru a přibližně 40 různých HPV genotypů, které mohou infikovat sliznici lidského genitálu. Nicméně, pouze specifická podskupina těchto pohlavně přenosných virových genotypů je spojena s vysokým stupněm cervikální dysplázie a karcinomem čípku. Tyto jsou označovány jako HPV genotypy s vysokým rizikem (HPV-HR), zatímco HPV genotypy s nízkým rizikem (HPV-LR) jsou často spojeny s benigními intraepiteliálními lézemi nízkého stupně nebo condylomy.

§   Ve skupině HPV-HR výrazně dominují dva nejčastější genotypy 16 a 18.

§   Sexuálně přenášená infekce HPV je velmi častá. Odhaduje se, že až 75% všech žen je někdy exponováno infekci HPV. Převážná většina HPV infekcí se spontánně vyléčí, ale perzistence HPV s vysokým rizikem je signifikantním rizikovým faktorem pro vznik karcinomu čípku.

§   Samotná přítomnost viru však k rozvoji prekanceróz a následně karcinomu nestačí. Organizmus ženy od úrovně infikované buňky až po celý imunitní systém má řadu ochranných mechanizmů, které většinu těchto virů i patologicky změněných buněk neutralizují a dokáží eliminovat.

§   V dnešní aktivně sexuálně žijící populaci dívek mezi 18. až 25. rokem, lze diagnostikovat tyto viry až u 30% populace. Ve skupině 35 – 40 let je to již v méně než 4%. Tato skupina žen, u kterých virus perzistuje, je však vysoce riziková.

§   V rozvinutých zemích se screeningovými programy karcinomu čípku je od poloviny 50. let používán Pap stěr (pojmenovaný podle Dr. George Papanicolaoua) jako primární nástroj pro detekci časných změn předcházejících karcinomu čípku. I když v těchto zemích došlo k dramatickému snížení mortality na karcinom čípku, Pap stěr vyžaduje interpretaci velmi zkušeným cytopatologem a je relativně nepřesným testem s vysokým počtem falešně negativních výsledků. Cytologické abnormality pozorované v Pap stěru jsou primárně způsobeny infekcí HPV. Nicméně různé zánětlivé a odběrové variace mohou způsobit falešně pozitivní výsledky Pap stěrů. Třídění abnormálních Pap stěrů zahrnuje opakované testování, kolposkopii a biopsii. Histologicky ověřená léze vysokého stupně dysplázie musí být chirurgicky odstraněna pro prevenci vzniku invazivního karcinomu čípku.

§   Kultivace papillomavirů je v podmínkách in vitro extrémně obtížná a protilátková odpověď není u všech pacientů infikovaných HPV prokazatelná. Proto je testování nukleové kyseliny (DNA) metodou PCR senzitivní a neinvazivní metodou pro stanovení přítomnosti aktivní infekce čípku HPV virem.

Geografická distribuce 15 HR typů HPV asociovaných s karcinomem děložního čípku.

 



Vznik nádorového procesu je komplexní vícestupňový proces, který prozatím nebyl detailně objasněn. Známe však epidemiologické faktory, exogenní a endogenní noxy, které mohou navodit iniciaci tumoru (poškození celulární DNA) a následně promoci neboli klonální růst vlivem tumorózních promotorů. Za nejdůležitější etiologický faktor se v současnosti považuje infekce humánním papilomavirem (HPV), především rizikovým typem 16, 18, 31, 33, 35 a 51. HPV virus má schopnost integrace do hostitelské buňky.


Virové části genů E6 a E7 a jejich produkty, konkrétně virové E6 a E7 proteiny, jsou zodpovědné za maligní transformaci napadené buňky v důsledku narušení funkce antionkogenů p53 a pRb. Tím je vysvětlován transformačně iniciační potenciál HPV viru. U benigních lézí nebyla pozorována integrace virů do genomu hostitelských buněk. Vstupní bránou viru do organismu a místem virové replikace je metaplastický epitel skvamokolumnární junkce. Některé faktory zvyšují pravděpodobnost infikací papilomavirem a statisticky významně souvisejí se vznikem karcinomu čípku.

Jedná se o časný počátek sexuálního života (před 20. rokem života), rizikové sexuální chování, genitální infekce, vysoký počet porodů a potratů v anamnéze, opakované lacerace čípku děložního při instrumentálních zákrocích, chronické zánětlivé změny v oblasti junkce, první porod ve velmi mladém věku, kouření, drogy, špatné socioekonomické podmínky atd. Výskyt choroby byl dále pozorován u imunologických poruch a u AIDS. Adenokarcinomy děložního hrdla mohou být součástí některých dědičných syndromů.

http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.zdravotnickenoviny.cz/assets/zdn/denni-zpravy/karcinom-d_loha.jpg&imgrefurl=http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php%3Fid%3D355388&h=70&w=70&sz=20&hl=cs&start=30&um=1&usg=__yLC9ndB7xnUaNUta0hZ9Vk66jpo=&tbnid=W6IH_N6iNUu2tM:&tbnh=68&tbnw=68&prev=/images%3Fq%3Dkarcinom%2Bd%25C4%259Blo%25C5%25BEn%25C3%25ADho%2B%25C4%258D%25C3%25ADpku%26start%3D20%26ndsp%3D20%26um%3D1%26hl%3Dcs%26rls%3Dcom.microsoft:cs%26sa%3DN

Comments